O politické odpovědnosti

(publikováno na zdroji 14. 07. 2012 12:00:26)

 

Lidé se mne často ptají, jestli mne ještě baví být politikem. Já jim odpovídám, že se snažím zůstat obyčejným člověkem, občanem. Snažím se nestat se politikem, funkcionářem. Protože když se z člověka stane politik, přestane vnímat věci tak, jak jsou, přestane rozumět lidem.
Ale pokud zůstávám běžným člověkem, asi nedokážu rozumět politikům, jejich konání, politice. Proto bych se rád zeptal těch, kteří jsou politiky – hlavně vedení strany TOP09 – kdo je to ministr? Kdo má být ministrem? Řeknu vám, jak to vidím já, občan. Podle mne musí ministr splňovat minimálně jednu ze dvou podmínek:

Za A -Musí být opravdovým odborníkem na problematiku, kterou se dané ministerstvo zabývá. Pak může dělat ta správná rozhodnutí, za která následně nese plnou odpovědnost.

Nebo za B– Musí být dokonalým manažerem, který se dokáže obklopit opravdovými odborníky, kteří mají jeho plnou důvěru a které coby ministr – manažer – řídí a podle jejichž odborné expertizy rozhoduje. A za tato svá rozhodnutí je opět plně zodpovědný.

Ministr nesmí být bílý kůň
Pokud ministr nesplňuje ani jednu z těchto základních podmínek, pak zcela logicky nemůže správně rozhodovat, je řízen a manipulován jinými osobami či dokonce zájmovými skupinami. Je v jejich rukou a stane se obyčejným bílým koněm. Ale ani to jej nezbavuje zodpovědnosti za činy a rozhodnutí, která coby ministr učinil.

Ministerstvo obrany nakoupilo nepotřebná letadla, a to i proti vůli svých vojenských odborníků, navíc za částky, které vysoce přesahovaly běžnou cenu.Vedení TOP09 tvrdí, že tehdejší ministryně není zodpovědná za tento obchod, protože šlo o rozhodnutí vlády, tedy kolektivní rozhodnutí. A tady se dostávám k mé laické otázce: Proč tedy máme ministry?

Zrušme tedy ministerstva
Z logiky vedení TOP 09 je nepotřebujeme. Může rozhodovat nějaký kolektiv. Pár lidí, kteří bez jakékoliv zodpovědnosti rozhodnou o nákupech, investicích, bez ohledu na to, jestli jsou potřebné nebo výhodné. Jen tak, prostě protože to jde. Proč tedy neušetřit pár drobných, proč utrácet peníze za ministry, náměstky, personál, budovy. Vždyť je to naprosto zbytečné. Zrušme úplně ministerstva, dejme veřejné peníze na jednu hromadu, a když bude potřeba nějakému kmotříkovi přispět na živobytí, pár vyvolených se sejde, kolektivně rozhodnou o několikamiliardové investici, nikdo jim do toho nebude kecat a všechno půjde jako po másle.

Dokud nebude vyrabované celé Česko, nebo tedy to, co z něj zbylo. Pak se kolektiv sebere, odjede do svých rezidencí v zahraničí a na své jachty, no a tady ať už si s tím někdo jiný láme hlavu. Maximálně potrestáme nějakého úředníčka z přízemí, který vlastně ani neví, která bije. Dvě desetiletí to takhle fungovalo. A byl klid. Najednou se vyvoleným někdo začne vrtat do kšeftů. To se přece musí zastavit!!!

Vydání Vlasty Parkanové je jen začátek…

V minulých dnech se nerozhodovalo jen o paní místopředsedkyni Parkanové, ale také o legitimitě našeho systému a odpovědnosti mocných, o principu nakládání s veřejnými penězi a dosavadní praxi na resortu obrany. Jsem rád, že se začíná potvrzovat česká moudrost, která zní: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

Zdroj: http://ottochaloupka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=279411

 

Záložka pro permanentní odkaz.

Komentáře jsou uzavřeny.